Měření tvrdosti podle Rockwella patří mezi statické zkoušky tvrdosti materiálu. Způsob jejího provedení je popsán a ujednocen normou ČSN EN ISO 6508-1.

Zkušební těleso - indentor - vlivem přesně stanoveného zatížení vniká do zkoumaného materiálu, přičemž se z míry deformace povrchu tohoto materiálu (měří se hloubka vniknutí zkušebního tělíska) určuje jeho tvrdost. Zatížení indentoru je aplikováno předběžné a následně celkové. Předběžné zatížení z důvodu minimalizace vlivu pružnosti materiálu.

Značení a provedení jednotlivých druhů zkoušek podle Rockwella

  • HRA - indentorem je diamantový kužel s vrcholovým úhlem 120°, zkouška probíhá při zatěžování silou 588 N
  • HRB - indentorem je kalená kulička o průměru cca 1,6 mm, zkouška probíhá při zatěžování silou 980 N
  • HRC - indentorem je opět diamantový kužel, v tomto případě zkouška probíhá při zatěžování silou 1471 N

HRA je nejméně invazivní metoda vhodná pro testování křehkých materiálů a tenkých vrstev, metodou HRB se testují měkké a středně tvrdé materiály, varianta HRC je pro materiály tvrdé.

Nižší zatížení používá stupnice Super Rockwell, velikosti zatížení jsou 15, 30 a 45 kg. V závislosti na použitém vnikacím tělísku se označují jako N (diamantový kužel) resp.T (kulička 1,587 mm). Označení stupnice Super Rockwell je tedy například HR15N, kde číslo 15 udává velikost celkového zatížení v kilogramech.